Když tak přemýšlím nad dnešními otci, chtěla bych jim vyseknout poklonu. Samozřejmě těm, kteří se jako otcové chovají. Těm, kteří přijali roli otce aktivně.

Já jednoho takového doma mám. Je to otec mých dětí, můj manžel. Je to učebnicový příklad dnešního otce. Upřímně ho obdivuji a vůbec mu jeho obtížnou situaci nezávidím. 

Chodí do práce - brzy ráno vstává a pozdě večer se vrací domů. Celý den jezdí autem a vede náročná obchodní jednání a večer, místo toho, aby si sedl a vydechl, jen co sundá oblek , košily a kravatu, vrhne se na děti. Večeře, koupání, přečíst pohádku Ondráškovi, dát mlíčko Andulce a pak hurá na nádobí, které se nahromadilo za celý den v kuchyni. Pak káva se mnou, vyřídit emaily, zkontrolovat diář a šup do postele. Věřte mi, spí ještě než k ní dojde :-) Ptáte se kde je čas, který patří jen jemu? Fotbal, hokej či jiný sport ať už aktivně či pasivně, hospoda s kamarády,....? No, tak tohle odešlo s příchodem dětí. 

Nemám v úmyslu tu psát ódy na mého manžela. Jen jsem se chtěla dostat k tomu, že i muži slaďují práci a rodinu. Stále se mluví jen o matkách. Jejich diskriminaci co se návratu do zaměstnání týká a jejich izolaci, do které se dostávají tím, že jsou s dětmi na mateřské či rodičovské "dovolené". Dokola se hovoří o tom, jak zaměstnavatelé nezřizují firemní školky, nezaměstnávají na částečné, poloviční či sdílené úvazky. Slyšíme,  že jsou ženy hůře placené než muži a to i na stejných pracovních pozicích, ...... .

Ale co dnešní otcové? Myslím, že jsou také diskriminovaní. Nároky na ně jsou obrovské. Musí zajistit finančně rodinu, protože v dnešní společnosti prostě muži většinou vydělávají víc. Jejich pracovní doba je "od nevidím do nevidím". Na rodičovskou dovolenou jde jen ten nejodvážnější muž - strach, že přijde o práci je v tomto případě obrovský z mnoha důvodů. 

Problematiku dnešního otce cítím úplně stejně jako Michal Vybíral, který je jedním ze zakladatelů Ligy otevřených mužů. Když jsme společně v Českém rozhlase Plzeň měli živé vysílání, moc krásně celou problematiku shrnul do pár slov. V podstatě řekl, že dnešní muž otec se pohybuje v časoprostoru, který tvoří tři základní body - on sám, jeho rodina a jeho práce. Sladit tohle všechno dohromady dá obrovskou práci. 

Jsem přesvědčená, že si dnešní tatínkové zaslouží mít svůj Den otců.  Měli by mít den, kdy se vše točí kolem nich. Kdy se zastavíme a poklepeme jim na rameno se slovy,: " Jsi skvělý táta a děkuji ti, že to tak skvěle zvládáš".